Kuželkářská dráha u Vás doma? Proč ne!
Přemýšlíte, proč si koupit hru, kterou jste nikdy na vlastní oči neviděli? CO DĚLÁ HRU CVRČEK TAK ZÁBAVNOU? JAKTO, ŽE JE PRO VŠECHNY GENERACE?? PROČ SI HO ZAMILUJETE??? Pohodlně se usaďte, začínáme!
Nejdůležitější je atmosféra samotné hry. Ta si nezadá s žádným jiným kolektivním sportem.
Ano, můžete trénovat i v jednom hráči, pilovat tak míření, techniku hodu a překonávat sám sebe, ale jakmile začnete hrát proti reálným soupeřům, hra se dostává na úplně jinou úroveň.
Svým principem je Cvrček podobný bowlingu, kuželkám, curlingu, metané a třeba i pétanque, ale s jedním podstatným rozdílem. Pro hraní nepotřebujete sportovní halu nebo venkovní prostory a dobré počasí. Úplně vám postačí obyčejný stůl.
Dalším rozdílem oproti výše uvedeným hrám je nástroj, který hráč k akci používá. Není to valící se nebo letící koule ani klouzající kámen, ale rukou roztáčená káča (cvrček), rotující na principu gyroskopického efektu setrvačníku. Každý člověk, který se poprvé snaží cvrčka roztočit, a po prvních nezdařených pokusech se mu cvrčka roztočit podaří, se vždy začne usmívat od ucha k uchu a to bez výjimky :). I když to ze začátku bude jen pomalá, nestabilní rotace, nic už nebude bránit tomu pokusit se zaútočit na 9 stojících kuželek.
Dalším faktorem, který dělá hru zábavnou, je rychlost rotace. Čím je větší, tím má cvrček větší energii a může mezi kuželkami způsobit velkou paseku. Slovo "může", je ale absolutně na místě, protože když je cvrček roztočen opravdu hodně, jeho cvrlikání se změní na zvuk 12ti válcového leteckého motoru a ovladatelnost a šance se správně trefit se naopak výrazně snižují. Někdy trochu nepředvídatelným úkazem je i samotný způsob vypuštění cvrčka. Od pomalých, krátkých (někdy ale velmi destruktivních) oblouků, až po přesnou přímočarou jízdu.
Důležitým faktorem hry je také jeho dvěma směry nakloněná hrací plocha. Díky ní se rotující cvrček nepohybuje směrem ke kuželkám přímo, ale po úhlopříčce. To od hráče vyžaduje představivost a dobrý odhad místa, ze kterého je nejlepší cvrčka vypustit.
Zatímco trefit se do nějaké kuželky při jejich plném počtu není až tak těžké, dorážení nespadlých kuželek je o něčem jiném. Tady jde především o taktiku a přesnost. První úkolem je vybrat kuželku, na kterou se bude útočit (většinou velmi dobré rady dávají protihráči :) ). Dále pak z jaké strany a jakou rychlostí do ní narazit tak, aby pokud možno “sestřelila“ další stojící kuželky, nebo se na ně gravitací skutálela a porazila je. Nejtěžší a nejnapínavější je trefit horní kuželku stojící těsně u horního mantinelu, aniž by předtím došlo k takzvanému "bucu" a tím pádem neplatnému hodu.
Nejzábavnější variantou hry je souboj týmů. Týmy mohou být dvou nebo i vícečlenné. Po odehrání prvního hráče se jím shozené kuželky nestaví, ale další spoluhráč pokračuje v rozehrané hře. To přináší velké rozdíly v dosaženém skóre v jednotlivých kolech a tím i skvělou zábavu a napětí ze hry.
Jestli je nějaká hra, která ani po letech nezapadne do velkého šuplíku, tak Cvrček jí rozhodně je :)
Přejeme Vám krásné Vánoce,
tým adamwood
